Rozpaky nad domácími úkoly? Zkuste jim dát smysl

Podle poslední analytické zprávy z průběžného mezinárodního šetření PISA, které se snaží monitorovat výsledky vzdělávání v zemích OECD, a vyvozovat z nich hlubší závěry, prospívají domácí úkoly jen dětem s nadprůměrnými výsledky. Jiný průzkum, provedený tuším v USA, zase ukázal, že domácí úkoly mají význam pouze pro děti, které ve škole zaostávají. Tak trochu to ilustruje bezradnost, kterou při snaze měřit vzdělávání trpíme. Čert, aby se v tom vyznal.

K pozoruhodnému kroku se minulý rok odhodlalo čínské ministerstvo školství. Podle nové direktivy byly domácí úkoly v čínských školách zrušeny a místo toho mají školy a rodiče věnovat ušetřených čas vzdělávacím výletům a návštěvám. To není hloupé, viďte.

V Číně má takový krok velmi hluboké opodstatnění. Čínští žáci trpí drilem a to se projevuje na ustrojení jejich osobností: skvělí v tom cokoliv se naučit nazpaměť a následně reprodukovat, mizerní v kreativitě, nápaditosti, hledání vlastních cest při řešení problémů.

Na to jak řešit domácí úkoly v české škole pravděpodobně neexistuje jednoduchý recept. V ideálním případě by měl učitel zadávat takové úkoly, které něco přinesou. Dítěti zápolícímu s násobilkou její domácí procvičování prospěje. Pro dítě, které s ní nemá problém, je to ztráta času a potřebuje přirozeně větší výzvu. Anebo ho raději nechat hledat vlastní výzvy.

I pro rodiče mohou mít domácí úkoly svůj význam. Někdy trpí dojmem, že by měli „vědět“ a snaží se hrát roli zkoušejícího učitele. To je ale chyba. Daleko lepší je nechat dítě, aby rodiče samo učilo, vysvětlovalo jim. Kromě mnohem lepší metody učení mu tak pomůžete budovat to správné sebevědomí.

Navíc jsou domácí úkoly výborným indikátorem toho, co se ve škole děje. Takže, pokud máte rozpaky nad smyslem domácích úkolů, zkuste jim nějaký dát.

Vyšlo v S dětmi v Praze.